Trasologie, daktyloskopie a mechanoskopie v podání Kjella Carlssona
5. Prosinec 2008 
Neměl jsem rád lektory, kteří přijeli ze Západu a hned v první větě své přednášky z nás udělali tupce slovy (například): „Kriminalistická stopa je když…” Kjella Carlssona nic podobného rozhodně nenapadlo. Vedl vynikající přednášku na téma zajišťování trasologických, mechanoskopických a daktyloskopických stop a bylo znát, že umí! Všichni ho bedlivě poslouchali, protože Pan Švéd toho o kriminalistické technice ví opravdu velice hodně. Stalo se tak na pravidelném semináři firmy LT Sezam 11. listopadu 2008 v Břevnovském klášteře v Praze.
Kde jsou ty časy, kdy kriminalistický technik vyjížděl na místo činu s koženou aktovkou, ve které měl Flexaretu, argentorát v plastové nádobce, plochý štětec, několik daktyloskopických fólií, lupu, lžíci na daktyloskopování mrtvol, sádru, špachtli, gumovou misku, pásmo a pravítko, někdo i buzolu, několik obálek (později igelitových pytlíků) a notes s tužkou. V poválečné historii kriminalistické techniky v Československu to platilo převážně v první dekádě této doby. Pravdivost těchto slov je možné ověřit v Muzeu Policie ČR. Dnešní možnosti kriminalistických techniků jsou mnohonásobně lepší. Především díky tomu, že se rozvinul trh s těmito prostředky. Odkrývá se tak možnost naplnění pravidla kriminalistické expertizy „č. 1″, že kvalitní důkaz prostřednictvím znaleckého zkoumání lze učinit jedině tehdy, když jsou stopy správně zajištěny.
Pátráme-li po počátcích daktyloskopie, musíme mít na zřeteli rozdíl mezi tím, kdy si lidé uvědomili, že konečky prstů mají různé papilární linie, a okamžikem využití této znalosti pro identifikaci osob. Vědění člověka, že papilární linie na prstech a dlaních tvoří určité obrazce, se datuje mnoho století před rozšíření křesťanství. Bylo to dokázané studiem života různých civilizací. Například na čelní straně jednoho útesu v Novém Skotsku byla nalezena prehistorická indiánská kresba (piktogram), na které byly hrubě vyznačeny vzory papilárních linií na otiscích prstů. 