50 let Kriminalistického ústavu, aneb Jako na houpačce
12. Prosinec 2008 Jsou nejméně tři důvody, proč se mi nechtělo psát o 50. výročí Kriminalistického ústavu Praha. Zaprvé, nejsem žádný historik ani badatel typu Dr. Žáčka, který i z pozitivních faktů vztahujících se k éře socialismu dovede vykřesat zločin proti demokracii. Kriminalistický ústav a jeho lidé prožili 3/5 doby v socialismu. Za druhé, výklad dějin vždy náleží vítězům (to platilo, platí a platit bude), bez ohledu na to, jestli se přičinili, anebo se jen vychloubají cizím peřím. V dané chvíli k vítězům nepatřím. A za třetí, oficiální oslavy už v nedočkavosti proběhly, doufám, že ke spokojenosti zúčastněných, a já už si vlastně ani nevzpomínám, proč jsem nebyl pozván na vědeckou konferenci, jejíž konání jsem navrhl již před dvěma roky, ostatně jako skoro všechno ostatní, co bylo ve scénáři oslav. Nemělo pak ani cenu si chodit pro medaili, kterou jsem vymyslel, zvláště když ji za vynikající podíl na rozvoji ústavu dostali i lidé, kteří v ústavu ještě ani nebyli.
