Severa dostal flastr za únik informací z Kubiceho zprávy
1. Květen 2008 - Zobrazeno: 4,302 x
Web iDNES dne 24. dubna 2006 ve 20:17 zveřejnil v článku Severa zaplatí pokutu za únik části informací z Kubiceho zprávy: „Lidovecký poslanec Pavel Severa zaplatí pokutu pětadvacet tisíc korun za to, že v květnu 2006 umožnil únik části údajů z takzvaného Kubiceho zprávy do médií. Pokutu mu udělil Národní bezpečnostní úřad. Severa o tom informoval s tím, že se proti rozhodnutí NBÚ nebude odvolávat.“
To, k čemu dospěl NBÚ nyní - tedy že identifikoval osobu, která umožnila únik utajované informace na veřejnost - jsem věděl už před více jak půldruhým rokem, ale mlčenlivost daná mi přísahou policisty a přísahou policejního znalce, a především pak svojí ředitelskou funkcí v policejní znalecké instituci, mi velela opravdu mlčet. Ostatně, v politických kauzách je někdy dobré mlčet navěky. Dokonce jsem „svým” písmoznalcům zakázal, aby mi jméno pisatele rukopisných poznámek zadokumentovaných na okraji inkriminovaného výtisku písemnosti řekli. Jenže, z jiných souvislostí nebylo obtížné se dovtípit, když mi písmoznalec při dokladaci výsledku své expertizy potvrdil, že dospěl k jednoznačné identifikaci pisatele. A jaký materiál měl písmoznalec ke zkoumání? No ten, který byl nucen vydat bezpečnostním orgánům jistý novinář, který si stačil na inkriminovaném zasedání výboru pro obranu a bezpečnost, snad přímo v Poslanecké sněmovně, pořídit jeho kopii. Jak, to přesně nevím, ale digitální foťáčky jsou šikovné mašinky, že? Nebo to bylo jinak, to ale není podstatné. Ten novinář je Jan Hrbáček a v inkriminované době pracoval pro Český rozhlas, Radiožurnál. On to byl, kdo jako první citoval z tajného materiálu do éteru. Je zajímavé, že v plynoucím čase bylo jeho jméno zcela vyretušováno ze všech komentářů jeho kolegů-novinářů.
„NBÚ došel k závěru, že se Severa dopustil přestupku. Během přestávky mimořádné schůze sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost (jednání výboru probíhalo v květnu 2006 - pozn. aut.) totiž odešel z jednání a nechal na stole výtisk vysoce utajované zprávy. Úřad při vyšetřování zjistil, že k úniku informací byl zneužit právě tento výtisk materiálu,” píše iDnes. Nesděluje ale, jak se to technicky mohlo přihodit. Musel tam na té schůzi ve Sněmovně být pěkný bordel, když si nikdo nevšiml, že nějaký chlap s foťákem v ruce obrací stránku po stránce a fotí si je. Právě rukopisné poznámky majitele výtisku na okraji přispěly k rozluštění, z čího svazku byly kopie pořízeny. Samozřejmě, že přítomní ctihodní páni poslanci okamžitě utrpěli ztrátu paměti a vlastně nikdo nic neviděl, neslyšel ani necítil.
Už 8. srpna 2007 jiný zpravodajský server píše, odkazujíce se přitom na Lidovky.cz, „že podle zdroje obeznámeného s vyšetřováním dospěli kriminalisté k závěru, že zprávu loni předal novinářům jeden ze členů sněmovního branného a bezpečnostního výboru. Má jít o současného poslance vládní koalice.” Televize Nova uvedla, že „vyšetřovatel František Zahálka si nechal vypracovat posudek (to je onen posudek Kriminalistického ústavu Praha, o kterém mluvím v počátku glosy), který naznačuje, že Kubiceho zpráva mohla uniknout od Severy. Naopak dokazuje, že zpráva neunikla ani od Kubiceho, ani od poslanců ODS Ivana Langera a Jana Vidíma.” A to už byla jistá nepřesnost, jak naznačím dále.
Severa byl nejprve podezřelý (zhruba v 1. pol. roku 2007), že utajovanou zprávu ze sněmovny vynesl sám. Tím by se mohl dopustit ohrožení utajované informace z nedbalosti. Žalobkyně ale loni v prosinci došla k závěru, že poslanec svým jednáním nespáchal trestný čin a případ odevzdala NBÚ. Inspekce ministra vnitra chtěla původně Kubiceho, a dále poslance Vlase a Hrušku, obvinit ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, z pomluvy a z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Žalobce ale v prosinci 2006 rozhodl, že je trestně stíhat nebude.
Poslanec Severa si nyní myje hlavu: “Protože jsem skutečně nezabezpečil spisový materiál v době přestávky jednání výboru, tak toto rozhodnutí přijímám, výše vyměřenou pokutu uhradím a po poradě s právními zástupci nevyužiji odvolání vůči tomuto rozhodnutí,” uvedl Severa v tiskovém prohlášení. A to pan poslanec musel čekat až na výrok NBÚ? To se nemohl chlapsky přiznat v době, kdy aféra propukla? Vždyť to bylo jasné od počátku! Kde by se v něm ale taková odvaha vzala, že? Had z kategorie na tři… Jen pro srovnání, co tvrdil onoho 8. srpna 2007, když dostal na tělo mířenou otázku: „Nevím, k čemu se mám vyjádřit, zatím oficiálně nic nevím,” řekl pro iDNES.cz. Dodal, že jako jeden ze svědků v kauze Kubiceho zprávy má zákaz se vyjadřovat. “Naprosto to odmítám, přijde mi to absurdní,” dodal.
A co pan ministr Langer? Ten si také nic nepamatoval a nic neviděl a nic netušil a vůbec? V době, kdy se poslanecký výbor Kubiceho zprávou zabýval, odešel podle svých slov na několik minut na toaletu a zprávu nechal na stole. Přítomní lidé tak podle něj mohli zkopírovat jen jednu stránku z materiálu. Proč zrovna jen jednu, kladu si otázku? A jací „přítomní lidé”? Kdopak to asi byli ti „přítomní lidé” a jak se mohli při projednávání utajované zprávy pohybovat v místnosti? Nebyli ti de facto cizí lidé třeba novináři? Nebo snad dokonce špioni cizích mocností? Podle Langera mohli „přítomní lidé” zkopírovat jen jednu(!) stránku z materiálu (a není jedno, jestli jednu nebo sto stránek? - pozn. aut.). Dlužno připomenout, že v době, kdy se věc stala, Ivan Langer ještě nebyl ministrem vnitra, ale strašně se na tuto funkci těšil, a jak lze z jiných pramenů a souvislostí usuzovat, byl ochoten pro to udělat cokoliv.
Netradiční aktivita plukovníka Jana Kubiceho, který dlouhé roky řídil Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), týden před parlamentními volbami v roce 2006, jednoznačně ovlivnila výsledky voleb (a to vycházím z analýz politologů a lidí, kteří tomu opravdu rozumí, nikoliv z hodnocení potřeštěných politiků a novinářů). Jan Kubice ve zprávě tvrdil (ve stručnosti), že tehdejší premiér Jiří Paroubek (ČSSD), ministerstvo vnitra (ministrem byl František Bublan) a policejní prezident (v té době Vladislav Husák) se snaží ovlivňovat vyšetřování některých případů. Kubice ve zprávě pro výbor uvedl, že organizovaný zločin přerostl do státní správy a že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování některých případů. Zvláště se zmínil o korupční kauze biolíh a o vraždě kontroverzního podnikatele Františka Mrázka, u které se údajně snažili zabránit vyšetřování. “Domníváme se, že organizovaný zločin prorostl do státní správy,” řekl tehdy Kubice.
Kdybych neměl možnost se s kolegou Honzou Kubicem roky setkávat na nejrůznějších poradách a neznal jeho upřímný a přímočarý tah na bránu, a neznal také nesmírné složitosti osobních vztahů v celé struktuře kriminální policie, včetně nejvyššího vedení policie (a to nejen na Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování a v jednotlivých útvarech s celostátní působností, zejm. ÚOOZ, ÚOKFK, NPC aj.), myslel bych si asi, že se zbláznil. Protože jsem ale trošku znal zákulisí, a také jeho postoje a názory (a i politickou orientaci), dovedl jsem si vysvětlit, jak to také mohlo být: „…už vás mám plné zuby, jdu do sněmovny, protože s vámi se nedá jednat..”, parafrázoval bych atmosféru mezi ním a vedením ÚKSPV a možná i vedením policie. A šel! Možná, že o tom nikomu neřekl, možná, že tam byl někým poslán, ale tohle všechno snad jednou sám napíše do svých pamětí; já nebudu fabulovat.
Tak či onak, z Kubiceho návštěvy Poslanecké sněmovny byla aféra jako hrom. Ale odsuzovat ho? Nesouhlasil jsem s tímto postupem, protože policista by podle mne takto (neloajálně či v rozporu se subordinací) jednat neměl. Navíc, policista musí zůstat vždy a za každou cenu neutrální, dokonce bych řekl nadstranický. Stonásobně to pak platí o funkcionářích na takových postech, na jakém byl Jan Kubice. Proto byli staří četníci zbaveni volebního práva. Aby nikdy nesloužili politikům. A Honza Kubice se těmto principům podle mne zpronevěřil. Inu, po bitvě je každý generál.
A ten pan ministr s křivým úsměvem, co je o něm řeč o pár odstavců výše, se tenkrát musel tetelil radostí. Pokud to celé organizoval (nebo se na tom „jen” podílel), ale na to nemám důkazy, docílil, že dobře našlápnuté vítězství ČSSD ve volbách se díky této aféře/neaféře složilo jako domeček z karet. Skoro až nepochopitelně. A volby vyhrála ODS. Co následovalo a pokračuje je v mnoha směrech Sodoma-Gomora, ale to už je jen moje subjektivní hodnocení a také jiná kapitola.
Langer se držel zásady zatloukat, zatloukat, zatloukat. Že o akci Kubiceho nevěděl předem, může vykládat holubům na střeše. I z jeho výtisku zprávy „zapomenuté” na stole existuje kopie, nic na tom, že jen z titulního listu, jak tvrdí iDnes. Langer jako obvykle lhal a mlžil, dokonce písemně, a to údajně ve zprávě z května 2006 (neznám ji), kterou přinesl na zasedání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost. „V souvislosti s kauzou byl začátkem loňského října potrestán také ministr vnitra Ivan Langer (ODS), který za umožnění úniku části údajů ze zprávy dostal od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) pokutu devět tisíc korun. Langer pokutu zaplatil, ale vyjádřil s ní nesouhlas,” píše iDnes. Hrdina! Dodávám já.
Smutný epilog
Mouřenín vykonal svoji špinavou roli a byl předhozen lvům. Kubiceho paradoxně nedokázali potrestat ani jeho nadřízení, kteří po propuknutí kauzy ječeli jako smyslů zbavení a volali po tortuře. Tehdejší náměstek policejního prezidenta František Snopek (jehož role byla po nástupu Langera k moci také sečtena a ukončena), když kauzu „Kubice” převzal, shledal v postupu Kubiceho i jeho dvou podřízených pouze nedostatky, které mu vytkl. Kázeňské řízení ale zastavil, protože podle něj nešlo o kázeňský přestupek.
Kubice nakonec kvůli znechucení ze situace u policie na počátku roku 2008 policejní službu opustil.
Co jiného ale mohl Jan Kubice čekat? Povýšení do hodnosti generála? Vyšší služební post? Nominaci do Senátu? Funkci poradce ministra, premiéra? ??? Tlak, kterému musel odolávat ve funkci ředitele ÚOOZ za svoji aktivitu z období týden před volbami 2006 byl šílený a stupňoval se. Jako by nestačilo, že byl dlouhé roky živým terčem pro mafiány a zločince nejhrubšího zrna. Jen málokdo si dovede představit, co to je chodit po světě a nevědět, kdo po něm kdy vystřelí. Otázka tedy zní i tak, jestli mu ta „volební aktivita” byla zapotřebí, když se venkoncem stejně neprokázala. A proč se neprokázala? Protože to, na co se snažil upozornit, není realita skutečná, ale virtuální, politická. Žádný organizovaný zločin do státních struktur neprorůstá (on už tam dávno je). Samozřejmě, že nikdo nic neovlivňuje (jen jsou sem tam likvidováni nepohodlní lidé - něco o tom vím). Naše policie se už dávno stala nástrojem politické moci. Všechno zde už ale bylo. Jenže tohle ještě musí znovuobjevit dr. Žáček s tím svým slavným úřadem, až někde vyhrabou onu útlou knížečku Stát a revoluce a začtou se do ní…
Honza Kubice jiné řešení než odejít od Policie ČR neměl a mně je to líto. Přes všechno, že jsem se s jeho „volební aktivitou” dodnes neztotožnil.
Jan Hlaváček, 28. 4. 2008
