I potraviny mohou zabíjet (a nejen potraviny)
3. Květen 2008 - Zobrazeno: 4,989 x
V přírodě se vyskytuje celá řada látek vytvářených rostlinami či živočichy, které jsou vysoce toxické. Jen namátkou: hadí jed, jedovaté rostliny, houby, bakterie. Bude o nich ještě řeč. Druhou základní skupinu jedovatých látek vymyslel a synteticky vyrobil člověk. Kromě potřeby své vlastní ochrany (např. jed na krysy) tak učinil především motivován mocenskými a válečnickými cíli (chemické a biologické látky).
Toxické látky mohou způsobit poškození zdraví nebo smrt člověka, stejně tak hospodářského zvířete nebo zvěře žijící ve volné přírodě. Mohou zapříčinit zničení kulturních rostlin i nekultivovaných porostů. Přitom ani zdaleka nemusí být na první pohled zřejmé, jaká byla ve skutečnosti pravá příčina nemoci, smrti, poškození přírodních porostů apod., tedy že je za tím jed.
Jed coby nenápadný vrah
V přihlouplých televizních seriálech zahraničních producentů je možné téměř všechno. O to víc by v reálné praxi českých kriminalistů neměly být opomíjeny takové vyšetřovací verze, které mají základ v posouzení, důkladném prozkoumání a nakonec vyvrácení domněnky, že za smrtí člověka není toxická látka, požitá ať nešťastnou náhodou, nebo dokonce coby prostředek vražedného konání.
Jeden z odborníků, se kterým jsem konzultoval popisovanou problematiku a který nechce být z pochopitelných důvodů citován, vyjádřil dokonce úvahu, že chytře naplánovaná vražda s pomocí vnuceného (nastraženého), leč nepředpokládaného vypití odvaru z jedovaté houby by zůstala neodhalena i po toxikologickém vyšetření oběti, pokud by nebyla nařízena soudní pitva. Ale proč by byla nařizována soudní pitva, pokud by na úmrtí napadené osoby „primárně” ukazovaly jiné somatické důvody (stáří, nemoc, alergie, dispozice na něco…). Ostatně, nedávná praxe některých českých kriminalistů a lékařů naznačuje, že takové případy jsou možné. Ano, mám na mysli již „školní” případ manželů Stodolových.
Co a jak způsobuje otravu?
Otravu nebo smrt člověka může způsobit i velmi nepatrné množství toxické látky. Zcela záměrně zjednodušuji výčet všech možných jedů, přírodních produktů, synteticky připravených chemikálií a dalších látek na pojem užitý v předešlé větě. Pro účely tohoto příspěvku to není zase tak důležité.
Toxická látka může být do organismu vpravena jednorázově, byť různými způsoby, nebo působí dlouhodobě. Ve druhém případě se například některé látky dostanou do tuku, tam se hromadí, nevyplavují se. Pak začne člověk držet nějakou drastickou dietu, toxické látky se z tuků začnou vyplavovat a je zle.
Hadi, štíři, netopýři. A taky žáby, ústřice, ryby a sasanky
Kromě všelijakých jednorázových ataků na tělo člověka od nejrůznějších představitelů živočišné a rostlinné říše, kterými mohou být například uštknutí hada nebo štíra, bodnutí od létavého nebo plazivého hmyzu, popálení se od mořských sasanek atd., jsou nejčastějšími způsoby vstupu otravné látky do organismu člověka perorální požití (potraviny, tekutiny), injekční aplikace (pod kůži, do svalu nebo do žíly), vdechování (kouře nebo zplyněné látky) a přímé působení na pokožku a sliznice (zvláště nebezpečné jsou v tomto ohledu uhlovodíky, např. benzin).
Titulek kapitoly navozuje zdání, že všechno, co je člověku jen trochu odporné (protože příroda ho vytvořila jinak než zmíněné tvory), je také jedovaté nebo aspoň jinak nebezpečné. Z čistě vědeckého hlediska oboje není pravda. To, na co bych já nesáhl, může být pro jiného domácím mazlíčkem. Teď mám na mysli něco tak ohavného, jako je had. Stejně tak neplatí fámy a pohádky o netopýrech či princeznách zakletých do ropuchy. Leč, zpátky na zem.
Televizn moči, krve, příp. vlasů lékař (chomáček vlasů silný jako tužka se sváže nití a ustřihne blízko u pokožky). U mrtvoly (zvláště jde-li o nepřirozenou smrt) rovněž lékař odebere vzorky žilní krve, moči (punkcí) a další vzorky, zejména obsah žaludku a vzorky orgánů v rámci autopsie (pitvy).
Co se dá zjistit v kriminalistické laboratoři
Zajištěné kriminalistické stopy zkoumají pro potřeby trestního řízení vybraná kriminalistická expertizní pracoviště Policie ČR nebo toxikologické a soudně lékařské laboratoře.
Zásady a podmínky kriminalistické chemické expertizy, vztahující se k možným zkoumání toxických látek, jsou zakotveny v Závazném pokynu policejního prezidenta č. 100/2001 v hlavě XII., zejm. v článcích 180 - 184, 186 - 188, 189, 190 - 191, 194 - 195, 197 - 208 a dalších.
V Kriminalistickém ústavu Praha si znalci vytvořili ke své práci několik pomocných databází, provozovaných na výpočetní technice. Jednou z nich je systém DROGIS, což je databáze tablet extáze, která se vede ve formě fyzických vzorků, fotografických snímků tablet a elektronicky zpracovaných údajů. Databáze je přes intranet MV dostupná expertům OKTE správ krajů s Správy hl. m. Prahy. Další obdobnou sbírkou je Sbírka omamných a psychotropních látek (OPL), která se vede ve formě fyzických vzorků a v elektronické databázi.
Poznámka: Při podezření na užití alkoholu nebo drog v silniční dopravě odebere vzorek krve a moči lékař v souladu s platnými právními předpisy. Kriminalistické laboratoře Policie ČR nejsou oprávněné zkoumat alkohol v krvi, neboť takové znalecké zkoumání spadá do oboru zdravotnictví - odvětví toxikologie.
(Autor děkuje v textu jmenovaným i ostatním kamarádům z Kriminalistického ústavu Praha, Vojenského ústavu soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze - Střešovicích, zejm. primáři pplk. MUDr. Miloši Sokolovi, Ph.D. a dalším odborníkům, kteří mu poskytli účinné rady a pomoc při zpracování této stati. Článek byl publikován v časopisu POLICISTA v listopadu 2007.)
Jan Hlaváček
