Už jste byli v Scharnsteinu?
27. Srpen 2008 - Zobrazeno: 5,234 x
Před mnoha lety (ale bylo to už po revoluci ´89) navázala Společnost pro kriminalistiku1) kontakt s majitelem Rakouského kriminálního muzea v Scharnsteinu, historikem Mag. Haraldem Seyrlem. Scharnstein je kouzelné městečko rozložené na březích říčky Alm a na náhorní planině nad řekou. Mezi alpskými velikány působí tato rozlehlá planina až neskutečně kýčovitě. Městečku dominuje zámek, rodinné sídlo Mag. Seyrla, ve kterém vybudoval Muzeum zločinu.
Od těch dob vyrostlo i u nás několik podobných expozic, ale protože je nejspíš nepřipravovali skuteční odborníci (historici, kriminalisté, kriminologové aj.), připomínají spíše „muzea strachu”. Něco jako známá atrakce na Matějské pouti. To ale mnohým nevadí, protože téma táhne návštěvníky a ti přinášejí penízky. A proto se budují další pseudo-muzea.
Dělení kvality muzeí zločinu spatřuji v odborné úrovni prezentovaného tématu. Jistě není problém (když má někdo prachy) nakašírovat ve spoře osvětleném prostoru na žebřík figurínu s pomyslně vykloubenými pažemi, nebo s pomocí místního truhláře vyrobit repliku palečnice, a tvrdit, že takto vypadala ve středověku tortura. Taková „muzea” velkým obloukem obcházím.
Něco jiného jsou ovšem muzea zločinu opírající se o opravdová historická fakta, navíc, jak už jsem uvedl, jsou-li jednotlivé expozice připravené profesionály. Obvykle se jedná o směsici historických poznatků kriminalistických a kriminologických. Opravdové muzeum zločinu připravuje náš kamarád, dlouholetý učitel kriminalistiky, doktor Miloslav Jedlička, v Pohořelicích u Brna a snad prý také v Mikulově. (Dělá s tím ale zoufalé tajnosti; doufám jen, že nás pozve na otevření J ). Pokud bude jeho muzeum zločinu alespoň tak zajímavé, jako jeho webová stránka Muzeum zločinu, je na co se těšit. (Už jen proto, že zmíněná města jsou kompletně podkopaná sklepy vinařů!)
Možná, že Míla Jedlička se nechal inspirovat už před lety právě v Scharnsteinu. Tam totiž zúročil své celoživotní historické bádání významný rakouský historik, zmíněný Mag. Harald Seyrl. Pan hrabě se systematicky věnuje shromažďování informací a především archiválií o zločinu. Mimochodem, je autorem řady historických knih o zločinu, které vydal vlastním nákladem. Několik svých děl vytvořil i ve spolupráci se zástupcem šéfredaktorky časopisu Policista a vedoucím redaktorem časopisu Kriminalistika a Střelecká revue (a zakládajícím členem SpK) Ing. Přemyslem Liškou, CSc.
Do Scharnsteinu se jede po známé rakouské dálnici A1 vedoucí z Vídně do Salzburgu, která je zejména od Lince hodně frekventovaná. Rychlost je zde proto omezena. Na exitu 207, který je asi 10 kilometrů za křížením dálnic A1 a A8, je nutné odbočit na Pettenbach. Do Pettenbach je možné dojet i jinými trasami, například po dálnici A8 a A9 vedoucí na Graz (a dále Slovinsko). V Pettenbachu je důležité sledovat směr Scharnstein, odbočka na toto město je hned za náměstím. Odtud je to do cíle cesty přes několik železničních přejezdů přibližně 10 km.
K zámku, kde je muzeum, se dojede přes most nad řekou Alm táhlým stoupáním, které končí v křižovatce tvaru “T”. Dvacet metrů doprava je vchod do zámku, parkoviště je o pár desítek metrů dál.
Mag. Harald Seyrl vybudoval v Scharnsteinu expozici zločinu, která předčí jakákoliv očekávání.2) Od sklepení až po druhé poschodí zámku se lze z mnoha dobových exponátů seznámit nejen s nejrůznějšími významnými zločiny spáchanými v historických územích Rakouska, ale jsou zde k vidění i metody a prostředky užívané policií, resp. kriminalisty, kterými byly zločiny odhaleny.
Až morbidně přesně je zde také představen i způsob odvety společnosti - trest, který byl podle všeho v dobách minulých krutý a většinou nevratný. Člověku se při pohledu na vitríny plné usekaných rukou, posmrtných masek, proražených a prostřelených lebek, mumifikovaných nebo ve formalínu naložených mrtvolek dětí či kusů lidských tkání zasažených vražednou střelou nebo bodnutím vnucuje myšlenka, zda bylo víc mrtvých v intervalu od středověku do konce 19. století nebo v průběhu válek rozpoutaných ve 20. století.
Samozřejmě, že při tak obrovské koncentraci zločinů a jejich následků na pár stovkách čtverečních metrech scharnsteinského zámku napadají návštěvníka myšlenky i jiné, třeba, zda-li opravdu neplatí teorie o tom, že nás tady nechali jako nepolepšitelnou sebranku nadpozemské bytosti, přičemž nám geneticky zakódovali informaci, že stav populace se musí udržovat válkami a zabíjením…
Je myslím zbytečné popisovat jednotlivé exponáty umístěné v muzeu. Nelze než doporučit zajet se do Scharnsteinu podívat. Otevřeno zde mají každý den v době od 9 do 17 hodin kromě pondělí. Vstupné pro dospělé je přiměřené, studenti a děti to mají levnější.
Jan Hlaváček, 27. 8. 2008; foto: Milan Minčič a Jan Hlaváček
1) Společnost pro kriminalistiku (SpK) byla založena 31. května 1990 více jak 150 odborníky působícími v té době zejména v oblasti kriminalistické, trestně-právní a trestně-procesní teorii a praxi, v oblasti soudního lékařství, soudní psychologie a soudního inženýrství a dalších oborech, kteří přijali jednoduchou filozofii: Kriminalistika není žádná tabuizovaná věda, ale naopak musí sloužit zájmům státu a jeho obyvatelům, a proto je třeba ji všemi možnými způsoby popularizovat. Členy SpK jsou nejen špičkoví odborníci, ale i „prostí” zájemci o poznání tohoto vědního oboru. SpK, která stále existuje jako zájmové sdružení, po celé roky usiluje o popularizaci kriminalistiky a příbuzných vědních oborů. Pro své členy organizuje besedy, školení a také tematické zájezdy.
2) Dlužno dodat, že Mag. Seyrl vybudoval v polovině 90. let min. století ve spolupráci s rakouskou Ústřednou kriminální policie ještě druhé muzeum zločinu, přímo v hlavním rakouském městě, ve čtvrti Leopoldov, v domě patřícím jeho rodině. I tady je využito pro prezentaci historie kriminalistiky a kriminologie každého místečka, jak se říká od sklepa po půdu. I tady je pro návštěvníky zničené krutostí zločinu připravené občerstvení v restauraci, kde podávají „wienerschnitztel” velký jako titulní list novin.
