Mám štěstí na dobré studenty a doktoranty
5. Říjen 2008 - Zobrazeno: 5,941 x
Rodák z Teplic, vystudovaný učitel matematiky a tělesné výchovy, workholik a optimista, ale hlavně - významný odborník a znalec v oboru biomechanika. Za svůj čtyřiapadesátiletý život stihl leccos. Získal tituly doktora filozofie, kandidáta věd, docenta a profesora a konečně i doktora věd, napsal řadu učebnic, publikací a skript a vychoval stovky studentů zejména v oboru kriminalistika. Této disciplině se věnuje dlouhé roky v Policejní akademii ČR v Praze, kde v současnosti zastává pozici prorektora pro vědu a výzkum. Díky jeho aktivitám zde bylo řešeno a vyřešeno nemálo výzkumných úkolů. Drží se zásady, že „věda a vědecký pokrok se musí nejen vytvářet, ale i vhodně propagovat”. Pan profesor PhDr. Jiří Straus, DrSc. si přes své značné pracovní vytížení udělal čas i na následující rozhovor.
.
* Pane profesore, v září se uskutečnila na Policejní akademii ČR konference z názvem „Pokroky v kriminalistice”. Pokolikáté už se tato konference konala a kolik účastníků se jí letos zúčastnilo?
Konference tohoto druhu byla v pořadí třetí. Před tím jsme pořádali různé druhy seminářů, ale v roce 2004 jsme se rozhodli, že budeme pravidelně jednou za dva roky pořádat mezinárodní konferenci, kde se budou prezentovat pokroky v kriminalistické teorii i praxi. Letos se naší konference zúčastnilo 150 účastníků celkem ze 4 zemí - České republiky, Slovenska, Polska a Německa.
* Které příspěvky letos považujete za nejzdařilejší?
To se dá těžko říct, všechny byly zajímavé. Záleží asi na vkusu a odborném zaměření účastníků konference. Mám-li přesto vyjádřit svůj osobní názor, tak mne velmi zaujal příspěvek antropoložky Kriminalistického ústavu Praha plk. Dr. Hany Eliášové, který nazvala „Forenzní zkoumání zubů” a příspěvek jejího kolegy z ústavu Ing. Rudolfa Vávry „Nové poznatky o zkoumání rozptylových obrazců povýstřelových zplodin”. Velmi zajímavé také byly kasuistické příspěvky v přednesu inženýra Jana Mareše z Prahy a doktora Luboše Valeriána z Ostravy. Je skutečně velmi obtížné zdůraznit jeden nejzdařilejší příspěvek. Když jsem po konferenci mluvil s kolegy na katedře, tak jsme se shodli, že každý z nás má jiný zájem, takže asi každého zaujalo něco jiného.
* A které podle vás skutečně patřily do kategorie „pokrokových příspěvků”?
Podle mého názoru byl zajímavý a skutečně přínosný již vzpomenutý příspěvek „Nové poznatky o zkoumání rozptylových obrazců povýstřelových zplodin” od balistika Ing. Rudolfa Vávry. Informoval o metodě, jak objektivizovat a exaktním způsobem hodnotit rozptylové obrazce povýstřelových zplodin. Líbila se mi i metodologie jeho výzkumu. Myslím, že příspěvek je hodnotný novými myšlenkami v oblasti predikce určení vzdálenosti střelby podle rozptylových obrazů.
* Pojďme zavzpomínat. Konference „Pokroky v kriminalistice” má už svoji tradici. Jak vůbec vznikla myšlenka pořádat pravidelné setkávání kriminalistů u vás na Policejní akademii ČR?
Nejrůznější konference byly pořádány katedrou kriminalistiky již v předrevolučních letech. Začátkem 90. let vznikla myšlenka pořádat konference zaměřené primárně na pokroky v kriminalistice. V počátcích to byly semináře pro malý okruh účastníků. Začínali jsme třeba s 30 lidmi. Zlom nastal kolem roku 2001. Když jsem se v roce 2004 stal vedoucím katedry, navrhnul jsem prezentovat vědecké poznatky na pravidelných konferencích. Kolegové mne podpořil. Tehdy jsme si uvědomili, že konference se musí připravovat dlouhodobě a pro velký počet účastníků; uvažovali jsme s přibližně 150 lidmi. Řídím se ve vědeckém světě prověřenou tezí, že věda a vědecký pokrok se musí nejen vytvářet, ale i vhodně propagovat. Poznatky vědy je nutné aktivně šířit mezi odbornou komunitou. A to je dobrá výchozí platforma pro vědeckou konferenci.
* Pokud jde o samotnou konferenci, pociťuje pokrok i v její organizaci, popularitě či zájmu odborné veřejnosti?
Tak to rozhodně ano. Postupně jsme se zdokonalili v organizačním zajištěním konference. Do přípravy je zapojena celá katedra. S přípravou začínáme skoro rok dopředu.
* Kde bude možné se seznámit se závěry letošní konference?
Z konference byl vydán sborník odborných sdělení na CD, všichni účastníci dostali sborník v den konání. Je možné si jej také vypůjčit ve vědecké knihovně Policejní akademie ČR. Povinné výtisky jsme zaslali do knihoven v ČR tak, jak to ukládá zákon. Máme v úmyslu postupně publikovat zdařilé příspěvky i v periodiku „Bezpečnostní teorie a praxe” (PA ČR).
* Kdy bude další ročník konference?
Další ročník plánujeme na září roku 2010. Všem čtenářům doporučuji sledovat internetovou stránku http://konference.kriminalistika.org/. Na tomto webu se může zájemce dozvědět informace o proběhlých konferencích a přípravě na další v roce 2010.
* Když dovolíte, za pár dní začne na Policejní akademii ČR nový školní rok. Ptát se kantora na to, jak se po prázdninách těší na „své” studenty, není myslím nejlepší otázka; proto se zeptám jinak: Máte mezi „svými” studenty takové, o kterých tušíte, že mají předpoklady stát se dobrými kriminalisty?
Určitě vím o řadě mých studentů, kteří mají výborné předpoklady pro to stát se dobrými kriminalisty. Moje letité zkušenosti mi dávají za pravdu: Na Policejní akademii studuje velká řada velmi talentovaných studentů se zájmem o policejní práci a zejména o práci kriminalistů. Mimochodem, silně tomu přispívají současné seriály typu „Kriminálka Las Vegas” a jiné.
* Z čeho tak usuzujete?
S řadou studentů jsem v osobním kontaktu na seminářích a praktických cvičeních, a myslím, že mám jakousi „kriminalistickou intuici”. Nadané studenty vedu jako pomocné vědecké síly, také na katedře kriminalistiky zpracovávají své bakalářské nebo diplomové práci. A přitom se pozná nadání a hlavně pracovitost studentů. Čas mi dává za pravdu. Později je potkávám na pozicích kriminalistů, vyšetřovatelů a jsem moc rád, když vidím, jak se jim daří. Kriminalistika jako věda je velmi přitažlivá a dává uplatnění každému zájemci o kriminalistiku.
* A teď trochu obecněji: Co nabízí mladým lidem Policejní akademie ČR?
Policejní akademie nabízí zájemcům velmi kvalitní studium v oboru bezpečnostně právních studií a bezpečnostního managementu. Absolventi jsou velmi dobře připravení na práci u policie nebo ve státní správě. Na Policejní akademii máme akreditovaný jak bakalářský a magisterský studijní program, tak i doktorský studijní program. Z toho je vidět, že PA ČR může nabídnout vzdělání velmi širokému spektru uchazečů. Kriminalistika je zde profilující - a podle mého názoru stěžejní - předmět. Kromě toho pořádáme velkou řadu kurzů v celoživotním programu. Podle mého názoru je Policejní akademie jedinečnou vysokou školu v ČR, která poskytuje současným nebo budoucím policistům dobré vzdělání.
* Není pro některé studenty realita na PA ČR přece jenom zklamáním? Nepředstavují si, že studium na této vysoké škole je něco jako jedno velké dobrodružství podobné tomu, co je občas vidět v amerických akčních filmech?
Tak to určitě, zejména civilní studenti v prezenčním studiu přicházejí na PA ČR s představou akčních televizních seriálů. Postupně ale mění názor a na konci studia už poznají realitu policejní práce. A myslím, že jsou docela nohama na zemi.
* Kolik studentů skončí po absolutoriu v řadách Policie ČR, či jiných službách státní správy?
Podle výzkumů, které si provádíme i na PA ČR, odchází k Policii asi 80 % studentů z prezenčního studia. Rád zdůrazňuji, že žádný z absolventů PA ČR není a nebyl evidován na úřadu práce.
* V poslední době - zdá se - se věnuje více pozornosti vědě a vědeckému výzkumu. Samozřejmě, mám na mysli finanční dotace věnované na vědu ze státního rozpočtu. Máte informace o tom, že by se tato tendence mohla výrazněji projevit i ve výzkumu, který realizuje Policejní akademie ČR?
Kvalitní vědu, výzkum a inovace nelze dělat bez financí a bez kvalitních lidí. Finanční zajištění výzkumu je jednou z nutných podmínek získání nových poznatků. Situace se postupně zlepšuje. Předpokládám, že od roku 2010 se výrazně projeví finanční podpora z EU v rámci Bezpečnostního výzkumu. V tomto směru jsem velký optimista.
* Prozraďte, kterým úkolům v oblasti vědeckého výzkumu by se podle vás měli kriminalisté prioritně věnovat?
Těžko říci, kriminalistika je interdisciplinární věda, kde lze bádat ve velmi širokém spektru. V každém případě by výsledky výzkumu měly projít praktickou verifikací a měly by být orientovány na přímé využití v praxi. V kriminalistice preferuji ryze aplikovaný výzkum s přímým dopadem do kriminalistické praxe.
* A vy sám máte před sebou jaké úkoly, není-li to tajné?
Prozradím jen něco. Nedávno se nám podařilo koupit rychloběžnou kameru s frekvencí 1200 snímků/s. Provedli jsme s ní několik pilotních měření s dobrovolníky a některé další experimenty s biomechanickou figurínou. Spolupracujeme přitom s MFF UK a ČVUT, a jak se zatím ukazuje, bude možné přesně verifikovat již získané biomechanické hodnoty. Mým úkolem je buď potvrdit nebo zpřesnit biomechanická kriteria. Jsem také rád, že se mi podařilo vytvořit spolupracující tým vědců, kde všichni jdeme za jedním cílem. Mám štěstí (nebo si dovedu dobře vybrat) na dobré studenty a doktorandy.
Za rozhovor děkuje a mnoho úspěchů na poli vědy a výzkumu přeje Jan Hlaváček.
