Pozdrav Jeňýkovi Pacákovi
2. Listopad 2008 - Zobrazeno: 5,428 x
Ve čtvrtek 23. října 2008 v Hotelu Ariston na Žižkově v Praze uspořádala Mladá fronta, a. s. a Český rozhlas 2 - Praha slavnostní akci Pozdrav Jeňýkovi Pacákovi spojenou se křtem básní Honzy Cimického „Stopami dláždění Madamoiselle Paris”.
Zúčastnily se celebrity Pavel Vítek, Yvonne Přenosilová, Richard Adam, Karel Kahovec, Milan Drobný, Jan Nedvěd, Ivan Hlas, Jiři Tichota, Zdena Tichotová, Zdeněk Rytíř, Václav Neckář, Jan Neckář, Dalibor Janda a Petr Janda.
Přišla také Jana Pacáková, která převzala pozdrav pro svého manžela a spolu s ostatními pokřtila pivem Klášter básnickou knížku Honzy Cimického s ilustracemi Jana Antonína Pacáka.
Potkal jsem tam také Honzu Hlaváčka s manželkou a Zdeňka Hřebejka, kterému jsem vyprávěl, jak jsem Jeňýka Pacáka kdysi vyprovázel od Jirotků na metro.
V předsálí Milan Česal vystavoval fotografie z Paříže. Potěšil mě, že mi poděkoval za fotky z Modré laguny.
Omluvily se Helena Vondráčková, Marta Elefteriadu a Hana Zagorová.
Slavnostní setkání natáčel rozhlas, a tak jsme vždycky pořádně tleskali, aby to bylo slyšet. Následující neděli pořad poslouchala naše babička na Moravě. Nejvíce jí zaujalo povídání Honzy Cimického o tom, jak v Paříži neprodal bubeníka Jeňýka Pacáka nějakému černošskému kapelníkovi.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
František Špaček, 23. 10. 2008
Převzato z Fotogalerie NEJENJA
* * *
Věru, mohu potvrdit, že jsem na vzpomínkovém večeru na Jeňýka Pacáka, spojeném se křtem knihy básniček Dr. Honzy Cimického, opravdu byl, neb nás s manželkou pozvala paní Jana Pacáková.
Také já bych mohl vyprávět - kdyby se mne někdo zeptal - jak jsme se jednou s Jeňýkem vzájemně vedli na metro, po té, co jsem dlouze a ze široka probírali život a vypili u toho flašku slivovice.
Málo se možná ví, že když jsme připravovali v roce 2000 setkání představitelů ENFSI (European Network of Forensic Science Institutes) v Praze, a vzali jsme si do hlavy, že vyrobíme nový bulletin Kriminalistického ústavu Praha, tak že se mi podařilo přemluvit k ilustraci toho časopisu právě Jeňýka Pacáka, s čímž souhlasil pouze za předpokladu, že tímto vstoupí do dějin české, lépe světové kriminalistiky. Což jsem mu přislíbil - a stalo se.
Jan Hlaváček
