Dokumentární film: Vážený Leonide Iljiči
10. Listopad 2008 - Zobrazeno: 6,340 x
„Mám v ruce kopii dvou dopisů, které poskytly alibi. Pro smrt minimálně čtyř stovek lidí, pro trvalé následky stovkám a tisícům dalších, pro ochromení morální, politické, ekonomické i lidské jednomu celému národu…“ říká na kameru v úvodu filmu jeho režisérka
Celou dobu okupace Československé socialistické republiky sovětskými (a dalšími) vojsky mezi roky 1968 až 1989 se spekulovalo o tom, kdo vlastně „pozval” intervenční vojska do tehdejšího Československa.
-
Husákovo vedení strany i státu prezentovalo vstup vojsk na výsostné území Československa jako akt internacionální pomoci komunistických a lidově demokratických stran bloku Varšavské smlouvy před kontrarevolucí, která vzemi údajně hrozila. Tato oficiální doktrína byla základem pro tzv. proces normalizace;
-
oficiální místa vté době nikdy nepřipustila, že se jednalo o akt odporující mezinárodnímu právu;
-
napomohl tomu i nekoordinovaný a nikterak výrazný odpor západních mocností proti okupaci;
-
mocnosti byly navíc obsazením Československa dne 21. srpna 1968 de facto překvapeny a nebyly na to připraveny politicky ani vojensky;
-
jakmile se ukázala lživost původní oficiální argumentace, a začalo být zřejmé, že kodchodu sovětských vojsk nedojde ani po stabilizaci „demokratického” života vzemi, přestalo se o této vizi ve sdělovacích prostředcích zcela hovořit aveškeré další aktivity sovětských vojsk na našem území přešly do kategorie utajovaných skutečností;
-
oficiální místa se neobtěžovala vydat oznámení, kdy vlastně okupace skončí;
-
„dočasnost” okupace nakonec trvala bezmála 22 let.
Nejenže drtivá většina lidí v českých, moravských a slovenských zemích se smířila se stavem, který díky okupaci nastal, jako „Status Q” byla situace vnímána i Západem. Přitom na území ČSSR se žádný odchod sovětských okupačních vojsk nepřipravoval ani náznakem, naopak docházelo k jejich doslovenému „zakopávání”.
V tichosti se v ČSSR budovalo předmostí nové západní fronty namířené proti západoevropským zemím, budovala se raketová sila, polní letiště a další útočné systémy, včetně toho, že zbrojní průmysl pracoval na plné obrátky. Vyvíjely se nové zbraňové systémy. Dodnes nebylo zveřejněno, zda-li na našem území byly umístěny rakety s atomovými hlavicemi.
V povědomí lidí na srpnovou okupaci (1968) postupně zůstávalo už jen to, že do naší země přišlo v roce 1968 pět okupačních armád, když selhala schopnost tehdejšího vedení strany a státu, aby byla učiněna opatření k návratu vývoje země k socialismu podle sovětského vzoru.
Jako nejdůležitější argument pro okupaci se posléze uvádělo údajné selhání závěrů ze setkání nejvyšších představitelů strany a státu (Alexander Dubček a spol.) v Čierné a v Bratislavě s delegací SSSR vedenou Leonidem Iljičem Brežněvem v tom smyslu, že nové vedení strany a státu nebylo schopno „kontra-revoluční” situaci zvládnout.
Jenže, bylo to opravdu tak?
Právě při těchto setkáních stranických představitelů - jak mnohem později ukázala fakta - došlo k osobnímu selhání několika tehdejších významných funkcionářů z vedení strany a státu, kteří se uchýlili k sepsání tzv. „zvacích dopisů”, jenž byly nakonec především sovětskou stranou, v důsledku silného mezinárodního nátlaku požadujícího zdůvodnění proč došlo k okupaci, prezentovány jako důkaz k oprávněnosti vstupu vojsk do Československa.
Zvací dopisy! Kdo je napsal? Kdo je podepsal? Kdo je viděl? Kdy byly napsány? Komu byly předány?
A přesto se po mnoha letech objevily.
Vážený Leonide Iljiči, s vědomím plné odpovědnosti za naše řešení obracíme se na Vás …
… toto jsou první slova dopisu podepsaného Aloisem Indrou, Drahomírem Kolderem, Oldřichem Švestkou, Antonínem Kapkem a Vasilem Bivakem, bývalých členů ÚV KSČ, který byl nalezen v jednom z ruských archivů.
Prezident Václav Havel byl nejspíš šokován, když mu je přivezl prezident Boris Jelcin při jeho návštěvě Prahy.
A byla na světa kauza hodná zřetele! Hned od začátku bylo jasné, že musí pomoci kriminalisté! Spolu s vyšetřovateli odjeli do Moskvy i tři experti Kriminalistického ústavu, kde za poměrně dramatických okolností, ale současně v pitoreskní atmosféře, uskutečnili zkoumání, které následně vyústilo do jednoznačných závěrů zakotvených ve znaleckém posudku, jenž nebude jednoduché kdykoliv v budoucnu zpochybnit.
Ale víc už prozrazovat nebudeme, protože…
…třicetiminutový dokument nazvaný „Vážený Leonide Iljiči”, který podle námětu Jana Hlaváčka natočila režisérka Zora Cejnková na základě scénáře Šárky Horákové ve spolupráci s řadou aktérů této mimořádné kauzy, včetně bývalého prezidenta Václava Havla, odvysílá Česká televize v úterý 18. listopadu 2008 ve 20 hodin na ČT2.
Ke shlédnutí srdečně zvou autoři.
Ukázky ze znaleckého posudku v oboru kriminalistické techniky vypracovaného Kriminalistickým ústavem FKP v r. 1992
|
|
|
|
|
|
