Soud: Policista zmlátil Jacques podle práva
20. Duben 2008 - Zobrazeno: 4,047 x
Napsaly Lidové noviny, čtvrtek 17. dubna 2008, strana 5: „Pražský odvolací soud včera osvobodil bývalého policistu Tomáše Čermáka. Státní zástupce mu kladl za vinu, že v roce 2006 napadl při demonstraci nynější šéfku poslanců Strany zelených Kateřinu Jacques.”
.
Především, „mlátit někoho podle práva” je absolutní hloupost - koho jiného než redaktora Lidových novin, který použil tento titulek.
Ostatně, soudce Luboš Vlasák svým výrokem dal jasně najevo, že policista Čermák se při zákroku proti hystericky se vzpírající občance Jacques, která neuposlechla opakovanou výzvu k zanechání svého propravného jednání, nedopustil ničeho nezákonného. Tudíž „mlátit podle práva” prostě nelze. Budoucí poslankyně Jacques neuposlechla výzvu, aby nevstupovala do prostoru, kde hrozil konflikt s pravicovými extremisty.
Konečně byl vyřčen spravedlivý soud ve sporu, který byl jasný každému hned od počátku, aniž by k tomu potřeboval právnické vzdělání. I televizní záběry z místa akce (byť mnohé z nich byly účelově sestříhané a takto servírované veřejnosti) jasně ukazují, kdo řádil a kdo zasahoval. Ne dost málo na tom, že lid tiše šuškal: „Měla dostat víc, husa!” Faktem je, a naprosto lze souhlasit se soudcem, že „po taktické stránce by sneslo jednání policisty Čermáka kritiku”. Jenže, co měl chudák Čermák dělat, když se mu rtuťovitá ženská mrskala mezi dveřmi služebního auta, kousala a škrábala jako kočka, ječela jako podsvinče přiskřípnuté mezi vrátka chlívku a údajně mu dokonce házela nohy za ramena, čímž mu nepochybně odkrývala nevídané pohledy, a jistě ho tím i rozptylovala? Navíc, když jeho kolegové postávající kolem ho v té mlejnici nechali prachsprostě samotného?
Musela to být zblízka pěkná vřava s nemravnými výhledy do tabuizovaných míst, a tak ti novináři, co si stačili pořídit detailní záběry, mají jistě pěknou pikantnost do archivu. Je otázkou, kdy s ní zase vylezou.
Od prvopočátku bylo tedy jasné, že Jacques svojí účastí na prvomájové demonstraci 2006 něco sledovala. Proč by si tam brala svoje vlastní děti, když se pak začala prát s policií? Docela jsem přemýšlel, jestli není legitimní otázka o zanedbání péče. Ale člověk neví, jak jsou ty děti staré a na kterou stranu barikády je maminka postavila.
Samozřejmě, že Jacques potřebovala přivolat zájem médií ke své osobě. A to jí vyšlo, že? Včetně toho, že se de facto díky incidentu dostala až do Poslanecké sněmovny. Kdyby se spoléhala na hlasy prostých voličů, kdoví.
Takhle účel světí prostředky. No, a když se k tomu ještě přidá trocha pikantnosti o málem znásilnění při zatýkání, bodejť by takovou show nepřevzaly další média. A popularita roste, byť na úkor policie. Senzace: Policista udeřil při zatýkání ženu do rozkroku tonfou, když mu z ničeho nic hodila nožku přes rameno! Tak lze zjednodušit atmosféru vyvolanou médii po incidentu. A je to.
Jacques bude sedět ještě pár měsíců ve sněmovně a šířit tam „zelené myšlenky” (bože chraň), Čermáka snad vezmou zpátky k policii (já bych mu to přál, už jenom proto, že by to byla vhodná satisfakce a příklad pro ostatní policisty), byť bych se nedivil, kdyby byl vykonstruován zástupný problém pro NE, kterým je jeho poranění kostrče. Mimochodem, kdo neměl naraženou kostrč, nepochopí, o jaký se jedná handicap.
Jan Hlaváček, 20. 4. 2008
